Filmové scénáře
Filmové scénáře
KDYŽ SE SMŮLA LEPÍ NA PATY.
Literární dílo vypráví pohádkový příběh v jednom knížectví, kde vládne kněžna se svým vykutáleným rádcem, jež měla zanedlouho předat vládu mladému knížeti, který
je její nevlastní syn. Poddaní v knížectví nemají na růžích ustláno. Kněžna s rádcem neustále zvyšuje daně, aby mohla žít v neustálém přepychu. A tam, kde obyčejní lidé nemají moc peněz, je také hlad, bída a žal. A v takovém kraji nebývá nouze o neštěstí a smůlu.
Jako pohádkový příběh je literární dílo určeno pro široký okruh diváků od nejmenších až po seniorskou generaci.
Jednoho dne mrzutý mlynář sváží zrní do mlýna, Pohádková bytost Smůlinka, dítě matky Neštěstí, mu však rozváže po cestě pytle se zrním. Když je pak mlynář, rozhořčený ztrátou zrní, požádán svou čeledí, aby jim přidal na platu, vyhodí je všechny z mlýna včetně své dcery, která se za ně přimlouvá. Smůlinka, dcera Neštěstí, to vše vidí a přičiní se o to, aby mlynáři shořel mlýn.
Na základě této události je matka Neštěstí povolána k Pánubohu do nebe, aby se zpovídala z neoprávněného činu své dcery Smůlinky. Smůlinka může přinášet lidem smůlu, ale nesmí přinášet neštěstí, což se v případě shořelého mlýna stalo.
Matce Neštěstí bylo Pánembohem nařízeno, aby vrátila mlynáři jeho jmění a nahradila mu shořelý mlýn.
Mlynář Vávra zlomený ztrátou svého mlýna a i pohrůžkou rádce knížectví, že pokud nezaplatí daně, skončí ve vězení, pomýšlí na dobrovolný odchod ze světa.
To však nesmí připustit matka Neštěstí, která má zcela jiný úkol, jež ji nařídil Pánbůh.
S pomocí své sestřičky Štěstí se ji podaří odvrátit černé myšlenky mlynáře Vávry a i s jeho dcerou jim najdou novou střechu nad hlavou v malé opuštěné chaloupce v hlubokém lese.
Matka Neštěstí mlynáři Vávrovi nemůže přímo nahradit penězi jeho shořelý mlýn, a proto se s mlynářem domluví, že mlynář začne s její pomocí loupežníčit, kde si své ztracené jmění opět může vydobýt. Mlynář Vávra poučený uplynulým životem má ale na loupežnictví jiný pohled a spíše než loupežníka, připomíná zbojníka, který bohatým bere a chudým dává.
Dcera mlynáře Klárka, která vůbec netuší, čím se její otec zabývá, má v chaloupce svou práci a zálibu. Stává se z ní kořenářka, která sbírá v lese léčivé byliny a prodává je na trhu ve městě.
Ve stejnou dobu kuje nevlastní matka s rádcem na zámku pikle, jak by se zbavili mladého knížete, který má převzít vládu nad knížectvím. Nejprve se pokusí mladého knížete Ludvíka otrávit, avšak s pomocí kořenářky, dcery mlynáře Klárky, která je požádána o pomoc služebnou knížete Magdou, se podaří knížete uzdravit.
Rádce a kněžnu pomoc Klárky popudí a nechají ji zavřít do vězení. S pomocí služebné Magdy a matky Neštěstí se podaří mlynáři Vávrovi dceru z vězení vysvobodit.
Rádce s vědomím macechy kněžny vymyslí nový plán, jak se zbavit knížete. Na honu, kde je mladý kníže Ludvík pozván, v nestřeženém okamžiku padá mladý kníže beze svědků rukou rádce z vysokého srázu do dravé řeky.
Díky paní Štěstí a s pomocí mlynáře Vávry, který se vrací zrovna v tu dobu lesem do lesní chaloupky , se podaří podruhé mladého knížete zachránit.
V lesní chaloupce se mladý kníže vlivem léčivého umění dcery Klárky uzdraví, nicméně ztrácí paměť a o svém minulém životě nic neví. Mlynář Vávra i jeho dcera Klárka vědí, že se jedná o mladého knížete Ludvíka , ale tuto skutečnost mu neprozradí. Obávají se, že odchodem Ludvíka do zámku by mu bylo usilováno znovu o život, což by se mohlo již podařit.
Kníže Ludvík zůstává v lesní chaloupce a pomáhá mlynáři loupit. V chaloupce se také sbližuje s dcerou Klárkou a chtěl by si ji vzít. K tomu ale potřebuje svolení otce a snubní prstýnek. Protože ho nemá, chce ho získat loupeží, na kterou jde tajně a osamocen. On však není pod ochranou matky Neštěstí a padne do léčky, kterou na loupežníky přichystali na zámku.
Vávra se vydává podruhé do zámku vysvobodit pomocí služebné Magdy tentokrát mladého knížete, kterého skrz jiné šaty, dlouhých vlasů a vousů nikdo nepozná. Matka Neštěstí ale v tomto případě již mlynáři Vávrovi nechce poskytnout ochranu a on se ocitá se služebnou Magdou rovněž v cele vedle mladého knížete.
S mladým knížetem, mlynářem a služebnou to vypadá velmi bledě a čeká je smrtelný trest na náměstí v městě. Matka Neštěstí si uvědomuje, že pokud mlynáře Vávru pověsí, nesplní pokyn Pánaboha. Se sestřičkou Štěstí, která má na příkaz Pánaboha zachránit mladého knížete, vymyslí plán, kdy se podaří za pomocí dcery Klárky trojici odsouzenců zachránit a navíc mladému knížeti vrátit paměť.
Příběh končí jako obvykle v pohádkových příbězích šťastně, rádce a kněžna jsou vyhoštěni z knížectví, mladý kníže Ludvík si vezme Klárku a i mlynář Vávra pomýšlí na ženitbu, poté, co se zakoukal do služebné Magdy.
Děj se odehrává v nejmenovaném českém kraji, prostředí pro realizaci příběhu tedy není náročné. Je to příběh o lidské hrabivosti, touze po moci, pro které jsou lidé schopni páchat zlo, ale také o lásce a spravedlnosti. Zvláštní místo v příběhu zaujímají pohádkové postavy Neštěstí a Štěstí, které pomáhají dobrým lidem a jsou nástrojem pro potrestání těch, kteří se na světě dopustili hříchů.
JAK PEKLO OPRAVOVALO NEBE.
Jedná se literární dílo, které vypráví pohádkový příběh čerta Kleofáše, který byl vyslán na Zem, aby se přiučil zedníčině, kterou potřebuje při opravě nebeského plotu, které peklo poškodilo. Jako pohádkový příběh je literární dílo určeno pro široký okruh diváků od nejmenších až po seniorskou generaci.
Příběh nás zavádí do nebe, kdy Pánbůh při běžné procházce zjistí, že se po nebi potulují hříšné černé duše, které se měly smažit v pekelných kotlích. Se Svatým Petrem, který tvrdí, že nebeskou bránou tyto černé duše nevpustil dovnitř, provedou prohlídku nebeského plotu, kde zjistí , že je v něm díra, kudy hříšné duše do nebe pronikají.
Protože díru způsobily hříšné duše z pekla, Pánbůh požaduje po knížeti Luciferovi, aby otvor ve zděném plotě opravil. Problém je ale v tom, že v pekle se nenachází nikdo, kdy by zednickou práci uměl a chtěl provést. Lucifer po dohodě s Pánembohem posílá na Zem čerta Kleofáše, který se ujme úkolu naučit se zedníčině s cílem pomoci andělům díru v nebeském plotě po zaučení zazdít.
Čert Kleofáš skrývající svou identitu se ubytuje u zednického mistra Jury v jedné české vesničce. Mistr má dceru Mařenku a nutně potřebuje na opravu zdi, kterou provádí pro knížete, pomocníka. Zedníka Juru si najal kníže Ludvík, který rozumu moc nepobral, ale má vykutáleného rádce Ignáce. Ten se snaží během opravy zámecké zdi na přání svého pána odvést dceru Mařenku, která se knížeti líbí, do komnat zámku. To se otci Jurovi nelíbí a s pomocí čerta Kleofáše, který má pekelnou moc, se úmysl rádce Ignáce nepodaří. Nepodaří se ani únos Mařenky silou. Rádce Ignác se uchýlí tedy ke lsti a pokusí se mistra zedníka Juru připravit o život tím, že poškodí lešení, na němž mistr Jura provádí zednické práce. I v této situace, díky čarovnému pekelnému umění, čert Kleofáš mistru Jurovi pomůže a zázračně ho po pádu z lešení uzdraví. To ale vadí vládci pekel Luciferovi, který odnímá za pomoc člověku čertu Kleofášovi veškerou pekelnou moc s prohlášením, že mu bude vrácena, až přivede do pekla hříšnou duši.
Mezi tím kníže Ludvík i rádce Ignác dojdou k přesvědčení, že pokud jim bude stát v cestě čert Kleofáš považovaný za mistrova pomocníka, Mařenku se jim na zámek nepodaří unést. Čerta Kleofáše chtějí přetáhnout na svou stranu a nabídnou mu službu u knížete. Ten ji však odmítne, a za tu troufalost je čert Kleofáš, již bez pekelné moci, uvržen do zámeckého žaláře.
Do příběhu vstupuje Pánbůh, jež potřebuje, aby se čert Kleofáš zaučil v zedníčině a v kritické chvíli mu pomůže. Ten se ve vězení seznámí s vězněm Hřebíkem a spolu tajnou chodbou prchají do lesa, kde sídlí zbojníci. Ti je přijímají mezi sebe. Kleofáš i Hřebík záhy zjistí, že zbojníci olupují chudé lidi a nelíbí se jim to. Proto se snaží o nápravu zbojníků, což se jim podaří. Zbojníci přestanou přepadávat prosté lidi a zaměří se na knížecí peníze, které pak rozdávají chudákům. V tom jim vydatně pomáhá zedník Jura i jeho dcera Mařenka. Při této pomoci se Hřebík i Mařenka do sebe zakoukají.
Proti loupení knížecích peněz je však vůdce zbojníků Vuřt, který je tajně spolčen s rádcem Ignácem a pokusí se s jeho pomocí Juru i Hřebíka vlákat do pasti. Pánbůh, který sleduje vývoj událostí, však čerta Kleofáše na past včas upozorní a ten se jí spolu s Hřebíkem vyhne.
V této době do kraje zavítá spravedlivý král, který je upozorněn na vysoké daně, jež chudý lid odvádí knížeti. Král pokárá knížete Ludvíka za to, že si neváží svého prostého lidu a žádá nápravu. Rádce Ignác i kníže Ludvík se snaží krále přesvědčit, že tomu tak není a jako důkaz předkládají skutečnost, že se kníže Ludvík zanedlouho ožení s chudou dcerou zedníka Jury, kterou se pokoušeli unést na zámek. Král potěšen touto novinou slíbí účast na svatbě knížete a Mařenky.
Rádce Ignác násilím přiváží na zámek zedníka Juru i Mařenku, které pohrozí, že jejího otce umučí, pokud si nevezme knížete Ludvíka. Ta naoko souhlasí , ale vyšle žádost o pomoc do lesa, aby ji zbojníci ze zámku se svým otcem osvobodili.
Král přijíždí na svatbu knížete Ludvíka a Mařenky, kde Mařenka odmítá při svatebním obřadu říci "ano". Tam vyjde najevo, že Mařenka byla ke svatbě přinucena a že má ráda zbojníka Hřebíka. Hřebík, který je rovněž přítomen u svatebního obřadu, odkrývá svou totožnost a králi sdělí, že je starší vlastní bratr knížete Ludvíka Ondřej, a že jemu po právu náleží knížecí stolec. Kníže Ludvík i rádce Ignác, kteří se v minulosti proti Ondřejovi spikli a uvrhli jej do žaláře, odmítají veškerá nařčení. Král požaduje po rádci Ignácovi i knížeti Ludvíkovi , aby odpřisáhli svou nevinu. Kníže Ludvík i rádce Ignác bez ostychu přísahají. Král by chtěl spravedlivě rozsoudit vzniklý spor, nicméně ve stavu, kdy slovo Ondřeje stojí proti slovu knížete Ludvíka a rádce Ignáce, si neví rady.
Do tohoto sporu vstupuje nečekaně čert Kleofáš, který získává zpět od knížete Lucifera pekelnou moc a odnáší oba hříšníky za křivou přísahu do pekla. Únos knížete Ludvíka a rádce Ignáce do pekla potvrdí, že oba hříšníci křivě přísahali a spor je spravedlivě vyřešen. Koná se i přerušená svatba, akorát dochází ke změně ženicha, kterým se stává Ondřej, nevěstou zůstává Mařenka, která již se svatbě nebrání.
Závěr příběhu se odehrává v nebi, kdy Kleofáš pomáhá andělům opravovat zeď a v dialogu s Pánembohem si povídají o Ondřejovi a Mařence, kterým se narodí dva synové a doufají, že se smutný příběh dvou bratrů nebude již v budoucnu opakovat.
Děj se odehrává v nejmenovaném českém kraji, prostředí pro realizaci příběhu tedy není náročné. Je to příběh o lidské hrabivosti, touze po moci, pro které jsou lidé schopni páchat zlo, ale také o lásce a spravedlnosti. Zvláštní místo v příběhu zaujímá pohádková postava - čert Kleofáš, který pomáhá dobrým lidem a je nástrojem pro potrestání těch, kteří se na světě dopustili hříchů.
CO NOVÉHO U DAŘBUJÁNA A PANDRHOLY.
Pohádkový příběh pro všechny generace.
Literární dílo se navrací ke známému pohádkovému příběhu Dařbujána a Pandrholy, tentokráte však za několik desetiletí, kdy starý Dařbuján i Pandrhola odešli dávno na onen svět a na zemi žijí jejich potomci.
Po pohádkové události dědy Dařbujána, kdy za pomocí Smrťáka úspěšně doktoroval, vždy nejstarší z potomků má tu výsadu, že Smrťáka vidí a dokáže i s ním hovořit.
Mladý Martin Dařbuján, nejstarší z vnoučat pohádkového Dařbujána dospěl a také, jako jeho děda i otec, se stal havířem. Tak, jak už to někdy bývá, zakoukal se do hezké holky, bohužel je to dcera Pandrholy, který, tak jako jeho předci, vlastní hospody ve městě a velké hospodářství.
Pandrholovi se vztah Martina Dařbujánů a své dcery Hanky nelíbí a snaží se ho všemožně překazit. Nastraží dokonce na něho past, aby ho odradil od vztahu s Hankou, Smrťák ale dokáže Martinovi pomoci a léčku překonat.
Pandrhola má pro dceru vyhlédnutého jiného ženicha, syna mlynáře, který je velký jedlík a spíše než na Hanku myslí pořád jenom na to, kde by co snědl. Pandrholu tato vlastnost syna mlynáře Miloše neodrazuje, protože vidí ve sňatku své dcery se synem mlynáře rozmnožení svého majetku.
V této téměř beznadějné situaci si na svůj osud Martin v dole postěžuje kamennému skřítkovi, kterému na poslední chvíli, kdy už Smrťák čeká na jeho skon, zachrání život. Skřítek Žulíček mu nemůže na oplátku podarovat drahokamy nebo zlato ukryté v zemi, aby Martin zbohatl, ale odmění ho kouzelným kamenem. Když kouzelný kámen Martin stiskne, všichni lidé, s nimiž hovoří, jsou mu po vůli. Kouzelný kámen chce Martin využít k tomu, aby mu Pandrhola dal dceru Hanku za ženu.
Pandrhola ale záhy vytuší, že Martin ovládá nějaké kouzlo, naláká Martina na návštěvu do svého domu, tam ho opije a Martin Pandrholovi kouzelné tajemství prozradí. Když opilý Martin u Pandrholů usne, Pandrhola Martinovi vymění kouzelný kámen za nepravý a ráno ho vykáže z domu.
Martin neví, že kámen byl vyměněn, myslí si, že přestal fungovat a je zcela bezradný. Ve smutném rozpoložení, že ztratil Hanku, přemýšlí dokonce na odchod z tohoto světa. V tom mu zabrání Smrťák, který mu sdělí, jak se všechno seběhlo a kdo mu kouzelný kámen odcizil. Poradí Martinovi, aby kámen získat zpět a nabídne mu svou pomoc. Martin odmítá s tím, že si poradí sám.
Ve chvíli, kdy je Hanka nestřežená svým otcem na tržišti, domluví se s Hankou, že ho tajně vpustí k Pandrholům v noci do domu a on si kouzelný kámen vezme potají zpět. Bohužel Pandrhola vytuší, že se dcera s Martinem za jeho zády domlouvá a vlivem kouzelného kamene není pro něho problém se od Hanky dovědět, co se v noci chystá.
Hanku zavře do své komůrky a s pomocí rychtáře a jeho biřiců se mu podaří Martina, který se v noci vkrádá do Pandrholového domu, polapit. Tam Martina Pandrhola obviní z pokusu o krádež, vlivem kouzelného kamene není schopen ani Martin, ani Hanka se bránit a vysvětlit rychtáři skutečnou příčinu noční návštěvy
Martin je odsouzen a skončí v trestaneckém táboře, kde pracuje rovněž jako havíř a musí si zde odkroutit několik měsíců. Pandrhola chystá veselku s mlynářem a mlynářkou, Hanka souhlasí, protože je ovlivněna kouzelnou mocí kamene.
Pandrhola však nemá v duši klid. Martin Dařbujánů je naživu a až přijde zpátky z vězení, mohl by mu škodit. Zjistí, kde si Martin odpykává trest, navštíví ředitele věznice a domluví se s ním za úplatek, že Martin už brány věznice neopustí.
Ředitel věznice, povzbuzen úplatkem, spolu s velitelem dozorců se snaží Martina připravit o život. Téměř se jim to podaří, zasáhne však opět Smrťák i kamenný skřítek Žulíček, který vyvede Martina z uzavřené štoly. Když se opět nadechne Martin na svobodě čerstvého vzduchu, na žádost kamenného skřítka slíbí, že kouzelný kámen znovu získá.
Martin se vrací tajně v noci domů. S pomocí Smrťáka a především pomocí Hanky se mu podaří konečně kouzelný kámen získat zpět.
Protože již kouzelný kámen Pandrhola nevlastní, může se i Hanka vzmoci na odpor. Sdělí Pandrholovi, že si syna mlynáře nevezme a odchází k Martinovi Na Kočandu. Pandrhola tento odchod těžce nese je rozzlobený a posílá na Martina, který ještě nemá odpykaný trest, rychtáře. Když se však spravedlivý rychtář doví od Hanky a Martina pravdu, jak se to všechno tenkrát v noci seběhlo a že Martin není žádný zloděj, Martina nezatkne, ale naopak, slíbí mu zajistit milost.
Na Pandrholu už je toho moc, zlobí se, je vzteky bez sebe a u svého domu se převrátí a zůstane na zemi. Čeledíni ho odnesou do postele a urychleně zavolají jeho dceru. S Pandrholou to vypadá bledě. Hanka se strachuje o svého otce a pláče. Martin se snaží Pandrholu vzkřísit a prosí Smrťáka, aby ho nechal žít. Smrťák nemůže porušit příkaz Pánaboha, ale u nebeského posledního soudu, kdy Pandrhola téměř už propadl peklu, se za něho postaví,
Pánbůh je nakonec obměkčen a téměř nebožtíka Pandrholu posílá zpátky na Zem. Pandrhola obživne a stane se z něj po příhodě v nebi úplně jiný člověk. Dceři Hance a Martinovi Dařbujánovi ve veselce už nebrání, dokonce se na ni těší. Těší se i na vnoučata.